Historie střediska Petra Bezruče Kostelec na Hané
Tento text je převzat z dokumentu "Dějiny skautingu v Kostelci na Hané (65 let od založení)".
Motto:
"Duch skautský je nezmarný,
nestárne, nešediví, neumírá,
v něm skauting žije, trvá, roste."
A.B. Svojsík
Překládané „dějiny“ mají zde podobu stručného přehledu, v němž jsou vždy několika řádky blíže charakterizovány význačné momenty vývoje,např.osobnosti činovníků střediska, oddílů, družin, některé schůzky s různým zaměřením, výlety, putovní i stálé tábory, táboráky, kulturní aktivity atd.
Vlastní dějiny měly tyto časové etapy:
I. První skautská jednotka
- družina Jelenů /duben 1940 – říjen 1940/
II. Založení střediska Kostelec na Hané
- /červen 1945 – září 1950/
III. Pokračování činnosti střediska
- /1968 – 1970/
IV. Obnovení činnosti
- /1989 - …/
I. Družina Jelenů
Založena :
11. dubna 1940 jako součást prostějovského 7. oddílu
Členové:
Jaroslav a Mirek Muchové, Miloš Portyš, Zdeněk Hlavica, Luboš Strnad, Zdeněk Vykopal, Čestmír Zhříval, Zdeněk Axman, Zdeněk Klácel, Zdeněk Svoboda
Rádce:
Jarek Mucha
Zástupce:
Miloš Portyš
Instruktoři (oddíl):
O. Spáčil, K. Šimůnek
Místo schůzek:
v přírodě, v soukromí
Oblíbené trasy výletů:
Bílovský háj, Romže
Heslo:
Mluvme činy.
Pokřik:
"Hahou, hahou, hali, Jelen nikdy neotálí,
V jeho mysli každý den heslo je „Buď připraven“."
1.číslo časopisu:
„Řvoucí jelen“, vyšlo 20. června 1940
Zákaz činnosti družiny (Junáka):
28. 10. 1940 (K.H. Frank)
Pokračování činnosti družiny v jiné podobě:
Klub mladého hlasatele „Moravští Junáci“:
Navázání skautské činnosti na čtenářské Kluby MH, dosud v té době legálně existující – náš klub od února 1940.
Náplň:
skautský program, uskutečňovaný hlavně v přírodě, na výletech, doplněný „lovením“ tzv.Bobříků
Zánik ( zákaz ) časopisu:
23. 5. 1941 a také zánik klubu.
Volné navázání na skauting:
Skauti Z. Vykopal, Z. Hlavica, Luboš Strnad a spolužák ze střední školy B. Procházka podnikají 14denní putovní tábor na jízdních kolech na trase Litomyšl, Kutná Hora, Poděbrady, Praha, Beroun, Karlštejn, Český Kras, Davle, Jílové, Zruč nad Sázavou, Jihlava, Brno. Uplatnění skautských zkušeností při táboření ve volné přírodě (spaní pod stanem, vaření na ohni). Cesta uskutečněna v červenci 1941.
II. Založení střediska Kostelec na Hané
Začátek 12. června 1945:
Shromáždění zájemců o skauting – velká účast, asi v počtu kolem 100 zájemců v Katolickém domě. Soupis, zařazeni do družin.Dívky přizvány až ke druhé schůzce.
Instruktáž příštích vedoucích a rádců, vede Standa Paseka za okres Junáka Prostějov 23. a 24. června.
„Propagační“ pochod střediska (chlapců i dívek) Kostelcem ke Kosíři, zpátky se zpívá „Stály báby u silnice“ (mírné pobouření ženského publika v ulicích Kostelce).
O jakou masovou účast tehdy šlo naznačuje záznam v kronice 1. oddílu (kronikář br. Z.Vykopal), kdy 1. družina má 14 a ostatní dvě po 13 skautících. Většinou šlo o 13 až 15leté chlapce, výjimkou byli i 16a 17letí, tedy v téměř roverském věku.
Zaznamenáváme několik jmen, které se v nejbližší budoucnosti aktivně uplatnili:
J. Ošťádal, F. Gajdušek, Z. Šťastný, Z. Procházka, J. Aberle a jeho bratr Zdeněk, R. Handl, A. Minx, L. Rédr, K. Odstrčil, V. Kvapil, M. Hromada, J. Šťastný, J. Rozsíval, V. Kolbábek.
Rádci u tého „historického“ oddílu byli:
Zdeněk Hlavica, Jiří Neckář (brzy odešel), Zdeněk Axman.
Aktivní skautský věk měli tedy šanci prožít mladší. Pro roverský věk (nad 15 – 16 let) jsme neměli možnost připravit zvláštní program a ani nebylo zkušeností. Ze staré družiny Jelenů zůstali u oddílu a ve středisku pouze bratři Portyš (přezdívka Dan Barry), Hlavica, Vykopal (Rolf) a Axman.
Čtyřdenní výlet ve dnech 5. – 8. července 1945 na Javoříčko a na hrad Bouzov spolu s prostějovskými skauty. Javoříčské jeskyně, Zkamenělý zámek, táborák, noční hry, spaní pod stany. Pietní zastavení nad obětmi ve vypáleném Javoříčku. Br. Rolf zde tehdy ztratil spolužáka z litovelského gymnázia – zastřelen jednotkou vojáků SS. Zážitky z výletu zachyceny v časopisu Táborák (bohužel tč. není).
Účast střediska a oddílu:
bratři Portyš, Něnička, Vykopal, Axman, Gajdušek, Reiter.
První klubovna (Sokolský stadion) – zařídil nám ji bývalý člen družiny Jelenů Mirek Mucha. Je 12. září 1945 a my se těšíme z toho, že máme útulek na zimu a střechu před deštivým počasím.
Tradice nových družin – Jelenů, Bobrů a Vlků:
Pokřiky:
Jeleni mají starý „jelení“, Bobři si vymysleli tento:
"Hip, hip, tempo, vyhrajem to,
Bobříci se ženou na to,
Hurá zdar, hurá zdar, hurá zdar!"
V té době za odcházejícího br. Havlíčka do družiny Bobrů vstupuje br. Koudelka, později přezdívkou Toronto. Z družiny Vlků odchází br. Hlavica na vojnu, na jeho místo nastupuje z jediné fungující družiny 2. oddílu br. Písařík, jeho družina Rysů tak splývá s „Vlky“.
Říjen a listopad 1945 je ve znamení táboráků
V Želechovicích má při odhalení pomníku proslov kostelecký rodák prof. Černý, den před tím se koná táborák na Kosíři, chlapci zde přespí ve stanech, dívky doma. Pěkný průběh má táborák v Konici, příští den se koná za účasti našich skautů slavnostní průvod.
„Romantický“ táborák připravili bratři Toronto, Fan (Gajdušek) a Písařík (Zian – kerzas) daleko za Lutínem. Někteří noví bratři skládají slib do rukou br. Portáše, připojují se též dívky Sedláčková, Vymětalová a Dvořáková. Návrat kolem půlnoci – rodiče byli informováni.
Organizační změny:
Na studia do Brna odchází br. Dan (Portyš), agendu vedoucího střediska přebírá zatím br. Chotaš. Ze zbytku 2. odd. přecházejí do 1. odd. bratři Ošťádal J., Krejčí, Krpálek.
Mikulášská besídka ve větším rozsahu – dějiště: sál Katolického domu.Bohatý program.Společná akce chlapců i dívek.
Nová klubovna:
Manželé Koskovi, vlastnící hostinec v Kostelci s prosklenou verandou, poskytují přístřeší dnem 17. prosince. (Z klubovny na Sokolském stadionu jsme dostali výpověď).
Radostné Vánoce!! Vánoční stromek obstarali bratři Milan a Zdeněk Berlové.
Ježíšek naděluje: ze společných prostředků dostávají 3 kroje bratři Václavkovi a J. Páleník. Přínosem bylo vystoupení N. Něničkové a B. Lorenčíkové s tanečním programem. Dostali jsme také dopis od Petra Bezruče jako odpověď na naše vánoční přání.
Výprava na dřevo – v klubovně, která je zasklená, je třeba hodně topit! Zdroj paliva: „Bílá hora“.
Účastní se:
bratři Dan, Rolf, Robin (Z. Axman), Tonda Minx, Fan (Gajdušek)
Rok 1946:
2. ledna – rádcovské schůze, bilance: 1. oddíl má nyní 3 družiny: Bobry (rádce Toronto), Jeleny (br. Robin), Rysy (br. Zian – Kerzas, vlastním jménem Zdeněk Písařík).
Družiny si hledají svá „sídla“: Bobři u Hluchovského mlýna, Jeleni a Rysi míří k lesíku „Brusu“.
Vznik Sdružení přátel Junáka:
Ustavující schůze je 16. ledna 1946.Předsedou byl zvolen br. František Dvořák, vrchní inspektor ČSD, otec jedné z vedoucích dívek, Aničky Dvořákové. Spolehlivými spolupracovníky mu jsou pánové Dofek a Berle, také rodiče našich skautů.
Změna názvu družiny „Bobrů“ – ta se hodí lépe k vodním skautům, proto se přejmenovává na „Jestřáby“.
Skauti - divadelníci:
Díky p. V. Sedláčkovi, současně i členovi SPJ, se do programu skautské kulturní činnosti zapojuje i nácvik a provedení divadelního představení pro děti „ Jak Kašpárkem Vesna se probudila ze sna“. Na přípravě představení spolupracuje celé středisko. Představení má úspěch a dočká se i repríz.
Družiny na jaře 1946:
Opět reorganizace: oddíl má teď 5 družin: Rysy (rádce R. Dofek), Jestřáby (Toronto), Jeleny (Robin), Vlky (T. Minx), Medvědy (zatím br. Rolf).Z. Písařík se stal zástupcem vedoucího oddílu.
Junácká výstava v Prostějově (součást okrskového setkání). Na výstavě za rukodělné práce dostává náš oddíl 2. cenu, vyřezávanou soupravu.
Kurz vedoucích na Seloutské louce:
V rámci okresu Junáka v Prostějově se školí příští vedoucí letních táborů.Pověření za náš oddíl dostali bratři Rolf a Ruda Dofek (Buba).
Celodenní oddílový výlet na Ježův hrad u Stínavy:
Vlakem do Ptenského dvorka, odtud pěšky k cíli. Vaří se oběd – 3 druhy polévek (!). Chování v přírodě. Prohlídka hradních zřícenin.
Příprava na tábor a současně na oblastní sraz skautů v Olomouci:
Výhledově plánujeme letní tábor poblíž Chobyně.Br. Sedláček obstaral nepromokavé pytle po německé armádě.Po rozpárání dodány firmě Tetkovský v Prostějově na ušití stanů.Výsledek: 11 nových stanů – jehlanů a spolu se 7 stany po německé armádě máme celkem 18 stanů.
Oblastní sjezd Wolkerovy oblasti v Olomouci:
Ve dnech 8. – 10.6., máme svůj vlastní tábor. Živý kontakt s bratry z celé oblasti. Přehlídka bratrem náčelníkem Plajnerem. Ve hře „Na hledanou“ se čestně umístili naši dva skauti, Tonda Minx a Hynek Hanák. K slavnostnímu táboráku přispěl svým vtipným a veselým povídáním o „Bašátkovi“ nový střediskový vedoucí Lexa Něnička.
První letní tábor 1. oddílu v Žárovicích:
Typ na tábor nám dal br. Lexa – mělo jít souběžně o lesní brigádu.Před nástupem na tábor pracovalo 30 brigádníků (spolu s posilami) na odkorňování.Souhlas se zřízením tábora dal lesní.
Účast 15 skautů:
z Rysů V. Novák, H. Hanák (Boy), Skopal (Olaf), Krpálek,
z Jelenů Miller, Mauler, Šmidhamer,
z Jestřábů Benda, Synek, z Vlků Z. a M. Aberlové, Regál,
z Medvědů Z. Šťastný (Flok), J. Šťastný, Kolbábek,
z vedoucích Rolf a zástupce R. Dofek (Buba).
Tábor měl veselý průběh, ale také hodně nezkušeností – prostě jsme se učili tábořit.
Lesní škola v Cukmantlu:
Účastnily se jí 4 dívky: Sestry Vykopalová, Páleníková, Dvořáková a Filipová.
Slibový táborák v Jestřábí rokli:
„Jestřábí rokle“ – tak byla nazvána družinou Jestřábů a stala se jejich „sídlem“. Tu však velkomyslně „propůjčili“ i ostatním kosteleckým družinám. 17. srpna zde byl zapálen bratrem Rolfem snad nejkrásnější táborák v historii střediska. Br. Papír (F. Tesař) popisuje jeho průběh a atmosféru v 2. čísle časopisu Kostela, který se zachoval.
Slibovali bratři:
Krnovský, Tomáš Všetečka, Václavek, Vágner. Tesař, Démal, Šmidhammer, Přemek Synek Venda Kvapil, Ošťádal.
V závěru posílil zvláštní, až romantickou náladu tehdejší noci, Toník Minx hrou na okarínu.
Zase změny…:
Vedení 1. oddílu 31.8. opouští kvůli studiu na vysoké škole br. Rolf a předává „post“ svému osvědčenému zástupci Rudovi Dofkovi (Bubovi). Rolf však slibuje, že oddíl a středisko neopustí. V psaní kroniky pokračuje br. Josef Vykopal (Sigma).
Kupujeme vlastní chatu:
12. a 13. října odjíždí skupina skautů kosteleckého středisk, Rolf, Zian – Kerzas, Toronto, Chotaš, Lexa, Minx, Rédl převzít v Bruntálu dřevěnou chatu „ po Němcích“. Rozkládají ji na díly, nakládají na železniční vagon do Kostelce na Hané. 15. 10. je už na místě a je uložena zatím ve farské stodole. Stavba nás čeká na jaře příštího roku, zděné základy však pokládáme už 14. a 15. 11. v zadní části školní zahrady.
Mikulášská besídka v klubovně 8.12.1946:
S bohatým programem a „bufetem“, ten se chstá péčí sestry Květy Filipové. Soutěž družin. Br. Buba usiluje o vzorné družinovou v nichž vítězí družina Jelenů.
Výročí schůze oddílové rady:
Koná se 30. prosince 1946. Nejsou jen referáty br Rolfa a Byby, své zprávy čtou a obhajují bratři Minx (pokladna), br. Tom Všetečka (knihovna a další). Br. Lexa se žení, tedy blahopřání, příště je třeba uvažovat o registraci roverů, koupit novou kroniku – dnem 30. prosince končí zápisy ve staré kronice 1. oddílu.
Nová kronika:
První zápis do ní umísťuje bývalý kronikář br. Rolf.Jako nový pokračuje br. Sigma (J. Vykopal) a slibuje kvalitní zápisy. Zamýšlíme-li se nad kronikou 1. oddílu, která byla mnohdy ve svém obsahu širší nežli byl jen popis událostí čistě oddílových, její děje zahrnovaly vlastně i to, co se dělo ve středisku a částečne, pokud jsme byli pospolu ve středisku s dívkami, v naší kronice se epizodně promítly i jejich činnosti.
Rok 1974:
Na začátku roku má chlapecký 1. oddíl 44 členů včetně roverů ( br Toronta, J. Ošťádala, Z. Šťastného (Floka). Vedoucím zůstává br. Bubo, rádci jsou: br. Boy (Rysi), Minx (Jestřábi), Rédl (Jeleni).
1. junácký ples:
Koná se 4. ledna 1947 v sále Katolického domu. Na přípravě se podílí celé středisko, také a velmi účinně, Sdružení přátel Junáka.Ples má velký úspěch, morální i finanční.
Volba střediskových funkcionářů:
Ve své funkci vedoucího střediska je potvrzen br. Lexa, vedoucím 1. oddílu zůstává br. Buba, zástupcem br. Rolf.
V období od ledna 1947 do prosince 1947 chybějí soustavné kronikářské zápisy, zato oddíl žije, družiny se scházejí, v klubovně „u Kosků“ bohužel od února 1947 už ne, náš hostitel potřebuje zasklený pavilon pro činnost svého pohostinství.Tím víc se chodí ven, zase za Lutotín, do „Brusů“.
Stavba kluboven:
Středisko a oddíly, chlapecký i dívčí kmen se soustřeďuje na budování vlastního obydlí, což má ukončit dlouhodobou improvizaci pronájmu a útulků. Základy chaty v závěru minulého roku čekají na pracovité ruce skautů a skautek. Spoléháme se na pomoc odborníků z vlastních řad, ale také bratrů z SPJ.Hlavní zásluhu na započetí a dokončení chaty (chat) má br. Vysloužil s dalšími pomocníky – z řad skautů bratrů: Koudelkou, Něničkou, Vymazalem, Gajduškem, Ošťádalem a dalšími. Stihla se i koupě druhé klubovny (!) a i ta brzy stojí. Dík všem i našemu SPJ!!! Touha starší a mladé nastupující generace se splnila – máme konečně svůj domov!!!
Tábor střediska Kostelec u Chobyně:
Koná se ve dvou termínech – červenci a srpnu 1947. První termín náleží chlapeckému oddílu.Programovým vedoucím je br. Buba, hospodářské otázky jsou svěřeny br. Rolfovi.Tábor je vybaven stany s podsadami, kuchyní, má vlastní zdroj vody.Na chlapecký tábor navázal tábor dívčí, i na tento mají dívky nezapomenutelné vzpomínky.
29. července 1947 odjíždí na světové skautské „Jamboree“ 500 členná výprava a s ní náš skaut Hynek Hanák (Boy).Tuto octu si zasloužil svým vzorným skautský chováním.
Sportovní den 21.9.1947:
Přesvědčujeme veřejnost, že jsme schopni podat důkaz, že i nám nejsou tělovýchova a sport lhostejný.
Osazení totemu před klubovnou:
Je i kolektivním dílem, ale sochařsko-řemeslné zpracování je zdařilým dílem br. Dana (Portyše).Jako odborník – konzultant v oboru barevného zpracování volbou barev a nátěrů přispívá br. Honza Mauler.
Rok 1948:
Kroniku začíná psát třetí „historický“ kronikář br. Boy. Píše věcně a přesně. Oddílovým vůdcem se stává opět br. Rolf. Konat tuto funkci mu usnadňuje studium v Olomouci, kam dojíždí.
Činnost oddílu v té době:
Družiny, byť co do počtu omezené, fungují.Br. Rolf zavádí různé soutěživé hry.V klubovně je vyvěšená tabulka a výsledky jsou sledovány. Na každý měsíc je stanoven plán, v němž se počítá, že se absolvují aspoň dva výlety do přírody.
Výlet 18. ledna 1948:
Je sníh, jde se na Bílou horu.“Bitva“, která vypukne, není vedena střelnými zbraněmi jako ona historická, ale sněhovými koulemi.
Účast:
Buba, Boy, Mánička ( ? ), Mayer, J. Vymětal, Bašťula (F. Vykopal), V. Něnička, Sýkora.
Jiné zimní zábavy:
Br. Jenda Mauler dává dohromady poškozené loutkové divadlo, aby mohl vlčatům hrát představení (!). Začínají se plnit první podmínky Svojsíkova memoriálu. Ubývá však členů, odchází za zaměstnáním Toník Minx. Jenda Mauler rádcuje a zároveň vede vlčata.
Situace začátkem roku 1948:
Vzdor tomu, že jsme byli vlivem politických změn jako „dětská“ organizace včleněni do Svazu mládeže, stále ještě pracujeme „po skautsku“. Současná situace se odráží nejen v počtu členstva, ale chybí nám představa budoucnosti.
Účast na oslavách osvobození v květnu, chodíme na výlety a na oblíbená místa.
Junácká lesní brigáda na Šumavě:
Skauti z okresu plánují účast na tomto zvláštním způsobu táborového pobytu.Vedoucí prostějovské výpravy br. Čermák pověřuje našeho br. Rolfa a dalšího br. Emericha z Prostějova úlohou ubytovatelů.Oba zajistí podle pokynů štábu junácké brigády (br. Dr. Křivský) místo v bývalém šumavském statku Schätzův les.Výprava z Moravy přijíždí a s ní i naši Jenda Mauler, Všetečka a Krejčí. J. Mauler a T. Všetečka vítězí v soutěži sběračů.
Úmrtí pres. Beneše a účast 2 sester od nás, Dvořákové a Kvapilové na jeho pohřbu.
Táborák 16. září 1948:
Motto:
„Jamboree v malém“
Účast skautů také z Čech pod Kosířem, z Želechovic, z Prostějova.
Nové vedení družiny Jelenů i přidružených vlčat:
Vede ji úspěšně br. Mauler, je i talentovaným loutkohercem.
Úprava vchodu do našeho skautského areálu:
Je ostavená skutečná brána, autorem sloupků je br. Zacpal, železné konstrukce firma Páleník.
Tábor 1949:
Je nazván tábor „Haná“. Pořádá se v rámci „velkotábora“ Přerov také pro junáky z Prostějova.Kostelec obesílá tábor 10 skauty – jsou to bratři: Honza, Mireček, Arnošt, Mánička, Olaf, Jura, Karel, Krejčí, Sýkora, Čema. Přijíždí také Boy.Prostějovský (také Kostelecký) tábor vůdcuje br. Broňa Hanák.Tábor je umístěn poblíž obce Stará Ves Žďárského potoka. Tábor je “ sběrový „ – sbírají se lesní plody, takto si tábor částečně vydělává na svůj provoz.Naši skautíci se vracejí spokojeni.
Rok 1950:
Toho roku, zase o prázdninách se konal opět podobný tábor (tj. sběrový) na Nové Pláni na Bruntálsku, bohužel tam krojovaní byli pouze skauti z Prostějova.Skauti z Kostelce byli však už v jiných krojích, ale vedení skautským duchem.Z árukou skautského vedení (v „ilegalitě“) byl vedoucí našeho tábora Boy. Další zárukou pokračování skautské tradice byl hlavní vedoucí br. Rolf, který si jako podmínku své účasti stanovil jak povolení posledního krojovaného oddílu prostějovských skautů, tak vlastní volby svých zástupců.
Oficiální ukončení existence Junáka v úředním listě ze dne 13. 9. 1950 – bohužel!!! A na shledanou po 18 letech, v roce 1968!!!
III. Etapa (roky 1968 – 1970)
Osobnosti – bratři z těchto let:
F. Koudelka (Toronto), O. Bašný, J. Lének, Alex Něnička, Z. Vymazal, A. Dvořáková……… také epizodně Z. Vykopal (Rof), K. Hanák (Boy), R. Dofek (Buba), M. Portyš (Dan) a další … snad také br. Vysloužil
Znovuzřízení střediska:
Jedna z podmínek byla rekonstrukce (lépe řečeno znovupostavení) klubovny. Obrovská, obětavá práce Všech !!!
Práce na obnovení skautingu:
dát dohromady členstvo, vyhledat staré kroniky, dokumentaci, vlajky. Také majetek – co s ukradenou druhou klubovnou, inventářem, stany atd.
Činovníci:
vůdce střediska – F. Koudelka a další, br. Lének, Bašný, Dvořáková …
Vynikající propagace – vývěsky na vysoké úrovni !!! (Olik Bašný a spolupracovníci ( F. Koudelka ………..))
K dopracování těchto dějin – významné epochy, bez které by nebylo současnosti, by bylo potřeba obnovení vzpomínek, popsat činnosti z hlediska časového uspořádání. Vodítko by mohlo být kalendářové uspořádání akcí, které pořidil br. Olik Bašný – seznam v příloze.
IV. Pokračování Junáka po roce 1989
Obnova střediska Petra Bezruče:
Nástup nové generace se záštitou ( zkušenostmi ) skautů z období 1968 – 1970 i některých oldskautů z období poválečného ( Koudelka, Něnička, Bašný …… ). Vedení je v rukou br. Lénka, který s pomocí mladších i starších začíná budovat středisko i oddíly ( chlapce i dívky ) jak po stránce výchovné tak po stránce materiálně technické.Plně se zapojují i sestry, svou zkušeností pomáhají Eva Šindelářová, Anička Dvořáková, Ošťádalová, „ Díďa“ (sestra z Olomouce) aj. Radou i pomocí při organizování výletů se snažil přispět příležitostně br. Rolf.
Od roku 1989 se dále vytváří nová tradice střediska.